1901- 1945

v Pláních

První volby a zvolení funkcionářů bylo provedeno rovněž v dubnu 1901 a těmito byli:

Starosta : Jan Pešík - rolník - Pláně 2
Velitel: Alois Beránek - rolník - Pláně 7
Podvelitel . František Vaníček - rolník - Pláně 5
Jednatel: František Sopr - správce školy v Pláních
Pokladník: František Koudele - rolník - Pláně 16
Dozorce náčiní: Jan Pešík - hostinský - Pláně 37
Hudcem sborovým: František Rýdl

Dále bylo na prvních jednáních dohodnuto: " Vzhledem k tomu, že činné členstvo sboru po většině nezámožné, jest usneseno vybírati od členů činných ročně 20 haléřů členského příspěvku.

Během roku bylo nutné požádat například i o dovolení nosit sborový stejnokroj, sbor zažádal o finanční příspěvky hraběnku Lažanskou, či potomky Metternichů z Plas. I za této pomoci se podařilo do prosince roku 1901 zcela sbor vybavit i po stránce výzbroje. I přesto byl už v prvním roce velice aktivní ve své činnosti. Účastnil se 3 praktických cvičení a zasahoval při několika požárech a to největší byl 24. října v Korýtkách.

ve Vrážném

Obdobným způsobem jako v obci Pláně byl založen i náš druhý sbor a to Sbor dobrovolných hasičů Vrážné - Korýtka se sídlem ve Vrážném.

Bylo to dne 23. června 1901 na ustavující schůzi, která byla povolena na základě výnosu c.k. místodržitelství v Praze pod číslem 93547. Tehdy se tam sešlo 17 členů, kteří provedli i první volby:

Starosta: Matěj Karásek - rolník - Vrážné 4
Velitel: František Hauzner - rolník - Korýtka 1
Podvelitel: Václav Sajdl - rolník - Vrážné 3
Jednatel: Václav Soukup - Korýtka 7
Pokladník: Josef Mixa - Korýtka 10
Dozorce náčiní: Václav Novák
Sborovým hudcem: Josef Tomeš - mistr kovářský - Korýtka

Další činnost, např.požadavky na všechny povolení, finanční podpory, šití stejnokrojů a nákup materiálního vybavení, byly zcela shodné jako u sboru v Pláních. Z podrobných zápisů je zřejmé, že i přes samostatnost obou sborů spolu velmi často a dobře spolupracovaly.

Zajímavosti

      V záznamech bylo nalezeno např., že v roce 1924 došlo v Korýtkách na statku čísla 7 k velkému a ničivému požáru. Statek celý shořel, ale jelikož to bylo v lednu ( velký mráz) došlo zároveň i ke zničení veškerého hasičského nářadí včetně stříkačky.
      V roce 1929 shořela stodola plná sena v Korýtkách v čísle 6. Z důvodu rychlého zásahu obou sborů shořela " pouze " stodola.
      Další požáry byly zaznamenány ve Vrážném, bohužel nijak konkrétně....
Oba naše sbory dobrovolných hasičů vyjížděly i na požáry do okolních obcí. Jednalo se o požáry většího rozsahu, např. v Ondřejově, Mladoticích, Nebřezinech a Žebnici.

Činnost obou našich sborů byla v prvních letech opravdu aktivní. Tato činnost byla vykonávaná až do začátku II. světové války. A to i v letech, kdy zuřila válka první. V této válce padlo i několik členů sboru.
Mimo zásahů u požárů, kterých v té době nebylo málo, prováděly sbory během roku praktická cvičení ( dle zápisu nelze specifikovat ).
Dalších cvičení se účastnily na celém okrese, rovněž reprezentovaly sbor na všech slavnostech.
Také se podílely na výstavbě a zvelebování obcí a pomáhaly spoluobčanům.
Své pravidelné schůze se pak z důvodu zaneprázdněnosti konaly v neděli po obědě.
Zástupci sborů několikrát navštívili i řádné sjezdy hasičů v Praze.

Závěrem....

Podařilo se nám vyhledat a zachovat několik zápisových knih z této doby, kde je o činnosti sborů psáno. Opravdu lze říci, že při čtení těchto cenných zápisů, které byly v některých letech psány opravdu krásnou češtinou, jde člověku mráz po zádech. Naši pradědové, byť dobrovolný, ale velice záslužný spolek brali vskutku vážně a v mnohém bychom se od nich mohli i přes časový odstup učit.

Máme tedy prozatím přehled o činnosti našich sborů od založení 1901 do roku 1939, resp. 1945, jelikož v období II.světové války byla řádná činnost sborů sporadická.
Pokusíme se dále pátrat a zadokumentovat poválečnou činnost našich sborů dobrovolných hasičů.

Tuto krátkou rekapitulaci činnosti sborů zakončíme jedním z pěkných dobových hesel, která jsou záznamech zapsána.