Pláně - Zjednodušená verze stránek
Nastavení velikosti písma
+

Historie

Historie obce

Pláně jsou prvně zmíněny r. 1169, kdy je král Vladislav daroval manětínským johanitům. Vláda johanitů v Manětíně skončila prakticky v r. 1420, kdy  Zikmund Lucemburský zastavil zdejší zboží svému straníkovi Bohuslavovi ze Švamberka. Když byl ale Bohuslav husity zajat a posléze přešel na jejich stranu, získal Manětínsko jako zástavu jeho bratr Hynek Krušina zeŠvamberka. Po jeho smrti v r. 1455 zdědil Manětín s 19 vesnicemi jeho syn Bohuslav, člen jednoty zelenohorské aod r. 1473 nejvyšší hofmistr Matyáše Korvína. Jelikož Manětínsko bylo právně stále majetkem johanitů, získal je Bohuslav v r. 1483 od převora Jana ze Švamberka do dědičné držby a připojil je ke Krasíkovu. Jeho potomci pak drželi Manětín i s Pláněmi až do r. 1544, kdy jej koupil Volf mladší Krajíř z Krajku. Protože se zúčastnil povstání proti Ferdinandovi I. v r. 1547, nabytý majetek mu byl zkonfiskován. Téměř dalších 100 let se majitelé manětínského panství, jehož součástí Pláně stále zůstávaly, často střídali.Tento stav se změnil až v r. 1639, kdy Manětínsko získal hr. Ferdinand Rudolf Lažanský z Bukové, jeho potomkům, náleželo totiž až do zániku feudalismu v r. 1848.
Nyní: Pláně vždy měly a mají charakter zemědělské osady. Po obvodu návsi je rozmístěno několik větších i menších usedlostí, z nichž vyniká zděné stavení č. 5 a roubená stodola v č. V prostředku návsi stojí opravená kaplička se sanktusníkem, zasvěcená sv. Petru a Pavlovi.Za vsí při silnici na Ondřejov je malá zděná výklenková kaplička.
Občané si zde svépomocí postavili hasičskou zbrojnici a taneční sál.

 

Vrážné je poprvé připomínáno r. 1144, kdy je kníže Vladislav II. věnoval plaskému klášteru. R. 1420 ves zástavou získal Bavůrek ze Švamberka na Bělé. V majetku bělského panství Vrážné zůstalo až do r. 1656, kdy bylo prodáno Aleši Ferdinandovi z Mitrovic. O sedm let později obec, která sestávala z 5 usedlostí, koupil Karel Maximilián Lažanský z Manětína. Do r. 1713 zde přibyly další dvě chalupy.
Nyní: Po obvodu svažité malé návsi se rozkládá několik menších i větších usedlostí. V centru stojí zděná čtyřboká kaple se sanktusníkem ve vrcholu, zasvěcená sv. Petru a Pavlovi. Jejich 60 cm vysoké sochy jsou v kapli umístěny. K nejcennějším budovám patří č. 3, kde je zachován roubený špýchar a dřevěná stodola.

 

Korýtka. První zmínka je z r. 1233, kdy ji benediktinský klášter v Kladrubech prodal klášteru plaskému za 110 hřiven. V té době také ves získala svůj nynější název, když se původně jmenovala Koryta. Jelikož klášter však již jednu ves Koryta vlastnil, přejmenoval nově získanou na Korýtka. V 1. pol. 15. stol. obec střídavě drželi Jan z Rabštejna, páni z Kokořova a z Gutštejna. Po celé 16.  a ještě 17. stol. přetrvává držba obce světskými feudály. K r. 1656, kdy obec vlastnil Ferdinand Rudolf Lažanský, zde byly 4 usedlosti.
Nyní: Korýtka jsou malá obec s částečně okrouhlou návsí, v jejímž středu stojí zděná kaple s půlkulatým závěrem a sanktusníkem ve vrcholu. Po obvodu návsi je několik malých usedlostí a velké statky č. 1 a2. Patrové obytyné stavení č. 1 je datováno do r. 1863. V usedlosti č. 2 je stará kamenná sýpka. Při silnici do Plas je velký dřevěný kříž.

 

Ondřejov. Ves leží na náhorní plošině nad pravým břehem řeky Střely. Ondřejov byl založen na konci 17. stol. plaským opatem Ondřejem Trojanem poblíž někdejší vesnice Těškov, zaniklé r. 1424. Novou ves osídlilo celkem 18 chalupníků z okolních vesnic. Zdejší osadníci byli povinni konat robotu na dvoře v Lomanech.
Nyní: Je to malá úhledná obec s pravidelnou protáhlou návsí, po jejímž obvodu stojí množství menších usedlostí. Ve středu návsi je malá zděná kaple se sanktusníkem, k níž přiléhá hasičská zbrojnice, vystavěná souběžně s kaplí. K nejhodnotnějším stavbám patří roubené stavení č. E 91 a usedlosti č. 10 a 11.  Je zde nádherný výhled na okolní lesy a do údolí řeky Střely.